O plemeni

 

Historie a původ

 

Skye teriér je plemno, jehož historie sahá do Skotska 16. stolení a ej spoejena se šlechtickými rody MacDonaldů a MacLeodů, žijícíme tehdy na ostrově Skye. Španělské válečné loďstvo v r.1588 u pobřeží ostrova ztroskotalo a lady McDonaldová ve svých písemných záznamech zmiňuje psy s dlouhou hedvábnou srstí, které měli Španělé na palubách. Tito psi se pak dál křížili s jinými psy ve vnitrozemí ostrova a jsou pokládání za prapředky dnešního skye teriéra. Svým vzhledem se dnešnímu skye teriérovi podobali jen vzdáleně, měli kratší srst, klopené ucho a kratší hřebet, byli oblíbeným loveckým psem především při lovu lišek a vyder.

Ze Skotska do Anglie tyto psy přivezl James Pratt jejich nadšený obdivovatel a milovník. Každý den své psy cvičil v Hyde Parku a stal se s nimi tak popoulární, žemu byl z Norska doručen dopis s adresou " Muž se skye teriérem, Londýn".

Postupně se skye teriér rozšiřil po celé Británii i mimo ni, stal se společníkem na mnoha šlechtických dvorech,. Největší přízně se mu dostalo poté, co ho do svého paláce přijala královna Victorie a založila chov Windsor. Královna byla milovnicí psů a ve svém psinci chovala několik různých ras, prvního skye teriéra jí daroval právě James Pratt.

O svém soužití se skye teriérem může každý milovník tohoto plemene vyprávět množství humorných i dojemných příběhů. Tím nejslavnějším je příběh psa Greyfrier´s Bobby, jenž každý den doprovázel svého pána na jeho procházkách Edinburgem. Po jeho smrti ho neopustil a žil 14 let na pánově hrobě. Obyvatelé města se snažili odvést si ho domů, ale nikomu se to nepodařilo. Po Bobbyho smrti byla vystavena na jeho počest kašna, na jejímž vrcholu spočívá socha skajteriéra.

Ke konci 19.století se vyskytovali skyes různých variant - se svěšenýma i vztyčenýma ušima, s dlouhou jemnější i krátkou hrubou srstí, hmotnost se pohybovala mezi 4,5 - 8 kg. I dnes můžeme vidět psy se sklopeným uchem, ale ti jsou spíš raritou. Vkus tehdejší společnosti se obracel spíš k psu se vztyčeným uchem a dlouhou srstí. Aby rozhodčí mohli vůbec posoudit stavbu těla, bývalo zvykem, po zjištění kvality srsti namočit psy do nádoby s vodou. V této době udávala směr v chovu  chovatelská stanice "Worveley" paní Hughesové. Pes pocházející s jejího chovu "Worveley Chummie" je dodnes považován za ideálního skye teriéra všech dob. Po své smrti byl vypreparován a je vystaven v Londýnském muzeu přírodních věd.

 

Vzhled a povaha

 

Skye teriér je nejmohutnějším z rodiny nízkonohých teriérů. Vyniká dlouhým tělem s rovným a pevným hřbetem, ušlechtilým krkem a elegantní hlavou, na níž jsou vysoko nasazené, bohatě osrstěné uši. Srst na hlavě překrývá výrazné tmavé oči, morda je silná s plným počtem řezáků v nůžkovém skusu. Přední končetiny jsou rovné se širokými tlapami, zadní výborně úhlené a dobře osvalené. Pohyb působí dojmem lehkosti, harmonie a elegance. Celé tělo pokrývá dlouhá srst barvy černé, různých odstínů stříbrné až po krémovou, uši a čenich však musí být vždy černé. Srst nevyžaduje žádnou speciální úpravu, pouze se musí pravidelně pročesávat.

Skye teriér velmi miluje svého pána a jeho rodinu, umí být oddaným společníkem. Vyžaduje kontakt se svým pánem, ustájením v kotci by velmi trpěl jeho intelekt a citlivá povaha. Ačkoliv se to někomu nezdá, je skye teriér sportovně založený. Miluje dlouhé procházky a cestování  vůbec. V srdci tohoto psa se snoubí krom věrnosti, velká odvaha, odhodlanost a hrdost s důstojností a trpělivostí. Nepovažuje se za malého psa, své síly si je vědom a nikdy ji nezneužívá, je-li však vyprovokován, důrazně se brání. Tento pes nebývá cholerický a je-li mu poskytnuta od mládí a důsledná a citlivá výchova se spoustou lásky, stává se svému pánovi výborným společníkem po celý svůj dlouhý psí život.